Alíkoviny

Omylem géniem: Náhodné objevy, které změnily svět

  7:00
Bez nadsázky je penicilin tou nejúčinnější chemickou protilátkou, která kdy existovala. Na počátku jeho objevu však byla jen neobyčejná náhoda.

Sir Alexander Fleming při práci ve své laboratoři. | foto: COOBOO 2013

Po té, co byl v polovině druhé světové války poprvé uveden do lékařské praxe, zachránil během několika mála měsíců tisíce – desítky tisíc životů. Tito lidé a miliony dalších vděčí za život pozoruhodnému řetězci náhodných událostí. Jádrem objevu byl klíčový postřeh, který přišel v rozhodující chvíli.

Omylem géniem

Některé objevy z historie lidstva jsou dílem čiré náhody. Ta vedla k převratným myšlenkám a vynálezům. Z knihy Omylem géniem ti v seriálu pěti dílů přináší Alík.cz vybrané příběhy, které změnily svět.

Omylem géniem, COOBOO 2013, pro čtenáře od 12 let.

Omylem géniem

Omylem géniem

LÁKAVĚJŠÍ NABÍDKA

Roku 1928 pracoval Merlin Pryce jako výzkumný asistent v londýnské nemocnici Panny Marie v laboratoři Alexandra Fleminga na tom, aby zhodnotil stabilitu jednoho určitého kmene infekční bakterie Staphylococcus. Svou práci nedokončil, protože mu nabídli lákavější místo jinde. Ke zkoumání takové bakterie musí biolog naplnit nízkou, kulatou, skleněnou misku – Petriho misku – nutričním gelem, který miniaturní mikroby vyživuje. Fleming připravil několik takových nádob, do gelu zavedl bakterie a misky přikryl. Tomuto procesu se říká "kultivace".

I když podrobnosti nejsou zcela jasné, zdá se, že Fleming potom odjel na dovolenou a zapomněl dát kultivační misky do inkubátoru, který udržuje ideální teplotu pro růst bakterií. Místo toho, aby ležely v inkubátoru při teplotě kolem 37 °C, zůstaly několik týdnů venku při pokojové teplotě.

Omylem géniem: Penicilin, originální kultivační miska

Originální kultivační miska

Když se Fleming vrátil zpátky, možná si uvědomil chybu, které se dopustil, a možná kultury jen zběžně přejel očima. Podle všeho ale nakonec misky vzal a hodil je do sterilizační lázně. Potom se u něj zastavil Pryce a Fleming vzal z hromady nádobí misku – misku, která ležela úplně navrchu a nedostala se do kontaktu se sterilizačním roztokem. Fleming chtěl Pryceovi ukázat, co se mu podařilo ze stafylokoka vyrobit, zatímco byl Pryce pryč, ale když vzal misku do ruky, podivil se: "Zvláštní..."

NĚCO NA TÉ PLÍSNI JE

Do misky se pustila plíseň. Možná se sem dostala vzduchem z laboratoře o patro níž, kde jeden Flemingův kolega zkoumal alergie. Napadení plísní nebylo až tak neobvyklé, ale Fleming si všiml, že kolonie bakterií v blízkosti plísně nepřežily, zatímco ty o kousek dál jen bují. Něco z té plísně, později identifikované jako Penicillium notatum, hubilo kolonie stafylokoka. Fleming odebral ze směsi, které zpočátku říkal "filtrát plísňové šťávy", vzorek nové sloučeniny, již později nazval penicilin. Látka účinně hubila infekční bakterie a přitom nijak nepoškozovala zdraví bílých krvinek. Naočkoval touto novou sloučeninou myši a králíky a nepozoroval žádné negativní účinky. Dokonce dokázal, že nová sloučenina dokáže efektivně léčit oční infekce. Nepokusil se však zjistit, jestli injekce penicilinu dokáže laboratornímu zvířeti ulevit od nemoci. Tento pokus čekal na někoho jiného. A o 12 let později ho někdo jiný provedl. Flemingův objev nakonec přinesl své ovoce.

PLÍSEŇ K POHLEDÁNÍ

O některých střípcích příběhu se vedou spory (existují různé verze:  Nechal Fleming misky ležet ladem během letní dovolené? Dostala se plíseň do misky z laboratoře o patro níž? Opravdu tu rozhodující misku zachránil z dezinfekční lázně?). Není ale pochyb o tom, že v objevu penicilinu hrála obrovskou roli náhoda. Zaprvé, tato plíseň je velice vzácná a pravděpodobnost, že se na správné misce ocitne zárodek té správné plísně, byla mizivá. Navíc, ani jedna z dalších plísní z laboratoře o patro níž nevyvinula žádnou antibakteriální činnost. Podmínky pro růst musely být také ideální: antibakteriální činnost se projeví pouze, dostane-li plíseň příležitost k růstu při nižších teplotách, zatímco bakterie k růstu potřebuje teploty vyšší. A počasí náhodou ty pravé podmínky vytvořilo.

Fotogalerie

Omylem géniem: Penicilin, originální kultivační miska

Omylem géniem: Penicilin, originální kultivační miska

Omylem géniem: Penicilin, Fleming při práci ve své laboratoři.

Omylem géniem: Penicilin, Fleming při práci ve své laboratoři.

Zobrazit fotogalerii

A kdyby Fleming vyzkoušel bezpečnost penicilinu na morčatech místo na myších nebo králících, zjistil by, že pro morčata je látka jedovatá a jeho zájem o ni by byl nejspíš tentam.

NÁHODNÝ POSTŘEH

I když je příběh plný nejasností, některá fakta jsou nezpochybnitelná. Fleming byl náhodným úkazem natolik nadšený, že misku s kulturou napadenou plísní ukázal všem svým kolegům a ještě k tomu si ji vyfotil. Také si pečlivě odebral vzorek a vytvořil si zásobu. Ta se stala jádrem vývoje nejúčinnějšího léku v dějinách.

Autor:
  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Diskuse

ježiš-_-

kdo nečte junior neví že i brambůrky byly omylem vyrobeny

:P

Kdo nikdy nečetl časopis History, neví o tomhletom nic... Maximálně...

zajimave

HMM

TO UŽ VÍM DÁVNO

První!

Velice zajímavé.

počet příspěvků: 5, poslední 26.08.2013 16:08

Vstup do diskuse

Jinde na Alíkovi